Moje babička celý život pracovala rukama a to ve firmě Fatra. Dodnes na dny strávené v práci vzpomíná. Když mi začala vykládat o výpomoci Vietnamu, přišlo mi to natolik zajímavé, že jsem tento příběh sepsal.

Zpráva o nových spolupracovnicích

Psal se přibližně rok 1975 a vietnamská válka byla konečně u konce. Ve stejnou dobu moje babička již několik let pracovala ve státním podniku Fatra.

Jednoho dne se začalo v podniku mluvit o příjezdu vietnamských děvčat. Tato děvčata nejspíše pocházela z rodin, které za války utrpěly velké škody na životech i na majetku. Těmto lidem byla nabídnuta pomoc, práce a bydlení po dobu 5 let.

Ale ještě před tím, než nastoupily do práce, podstoupily karanténu, kde se učily český jazyk a také to bylo opatření pro případ, kdyby sem přinesly nějakou cizí nemoc. Po uplynutí této doby se mohly začít pomalu seznamovat s jejich budoucí prací, která v našem případě byla práce ve Fatře.

Čtyři dívky

Moje babička si dokonce pamatuje jména 4 děvčat, které s ní pracovaly na dílně. Jmenovali se Há, Hang, Fí a Cham. Nejlépe pamatuje Há a Hang, protože s ní pracovaly na stejné směně.

Há byla střední postavy, měla černé vlasy a byla moc příjemná. Také byla prý ze všech čtyř děvčat nejhezčí a měla přítele, s kterým sem přijela a později se s ním až ve Vietnamu vzala. O jejich svatbě svědčí i dopis s fotografií, který poslali mistrové. Škoda, že se dnes dopis ztratil, protože na ní byla adresa. Hang byla také střední postavy, také měla černé vlasy a byla hodně průbojná a veselá.

Všechna děvčata bydlela na svobodárce, což tehdy znamenala ubytovna patřící továrně (Fatra). Tam nejen bydlely, ale prý si i přivydělávaly. A to tím, že nakoupily riflovinu a z té šily v té době nedostatkové zboží, rifle.

Pracovitost a odlet

Co se týče práce v továrně, tak byla všechna děvčata moc šikovná. Práce jim šla brzo od ruky a jejich přesnost při ručním šití byla tak dobrá, že bylo velmi těžké rozeznat, co bylo ušito strojově a co ručně.

Čas ubýval a po 5 letech se všichni museli vrátit domů. Vyrobili jim dřevěné bedny vyložené plechem a do nich jim dali to, co si tady koupili. Mezi předměty v bednách bychom mohli najít kola, materiály k šití a pletení. Hang měla velké množství podprsenek a vždycky říkala, že si ve Vietnamu otevře obchod se spodním prádlem. Odjezd byl pro všechny hodně smutný, protože se jim v naší zemi líbilo. Při odjezdu plakaly a s nimi i zaměstnanci. Z letiště Ruzyně odletěly domů a ještě dodnes na ně babička ráda vzpomíná.